Jakou situaci PnP řeší (životní událost)

Nastane-li situace, kdy člověk z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládne péči
o svou osobu a stane se závislým na pomoci jiné osoby.

Komu je PnP poskytován

Příspěvek na péči je poskytován osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby a slouží k zajištění pomoci při zvládání základních životních potřeb.

Kdo o příspěvku rozhoduje

O příspěvku rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Opravným prostředkem proti rozhodnutí o příspěvku je odvolání. O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Poradenství ohledně PnP Vám poskytnou sociální pracovníci  v nemocnicích (LDN, PN),  na městských úřadech, v domovech pro seniory.

Vznik a zánik nároku na PnP

Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje:

  • osoba blízká
  • asistent sociální péče
  • poskytovatel sociálních služeb
  • dětský domov
  • speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu
  • nebo osoba, která je hospitalizovaná, které je, podlezvláštního předpisu, poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

Příspěvek na péči může být vyplácen nejdříve od měsíce, kdy byla žádost podána, a tudíž bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na péči.

Nárok na výplatu příspěvku nebo jeho části zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část náleží.

Příspěvek na péči a stupně závislosti.

Rozlišujeme celkem 4 stupně závislosti, které se určují podle počtu úkonů, které osoby nezvládají.

I. stupeň (lehká závislost)

II. stupeň (středně těžká závislost)

III.stupeň (těžká závislost)

IV.stupeň (úplná závislost)

Výše příspěvku se liší podle přiznaného stupně, dle věku (do 18 let věku a od 18 let věku), u III. a IV. stupně podle místa poskytování péče (doma nebo pobytové zařízení sociálních služeb).

V rámci sociálního šetření se hodnotí mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby jsou popsány v příloze č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.

Způsoby podání žádostí

1. Fyzické podání formuláře žádosti v listinné podobě na příslušném pracovišti úřadu práce dle místě trvalého pobytu žadatele.

2. Podání formuláře o příspěvek na péči elektronicky.

Elektronické formuláře žádosti o PnP včetně formulářových příloh, vzorů a informací naleznete na portálu MPSV:

Žádost o příspěvek na péči Žádost o příspěvek na péči (mpsv.cz), Žádost o zvýšení příspěvku na péči

Žádost o zvýšení příspěvku (mpsv.cz), vrh na změnu přiznaného příspěvku na péči

Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči (mpsv.cz)

3. Odeslání prostřednictvím datové schránky.

Žadatel musí při podání žádosti doložit průkaz totožnosti a rodný list (jedná-li se o dítě do 15 let).

Žádost a její přílohy:

1)   Žádost o příspěvek na péči

2) Oznámení o poskytovateli pomoci. Tento formulář je nezbytné doložit spolu se žádostí. Poskytovatele služeb lze kdykoliv změnit.

Pokud péči zajišťuje právnická osoba (zařízení) nebo asistent sociální péče nebo jiná osoba, která není s žadatelem příbuzná, je nezbytné doložit smlouvu o poskytnutí pomoci.

3) Souhlas s předáním rodného čísla České poště, pokud má být výplata realizována poštovní poukázkou, nebo doplnit přímo do žádosti číslo účtu.

Řízení o příspěvku na péči

Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném MPSV. Řízení lze zahájit i z moci úřední. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba.

Kontrola příspěvku na péči

Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda byl příspěvek využit k zajištění pomoci dané osoby a zda je pomoc zaměřena na základní životní potřeby, které, podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení, není osoba schopna zvládat samostatně. ÚP kontroluje, zda byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb. O výsledku kontroly provede krajská pobočka Úřadu práce záznam do spisu. Se záznamem musí být kontrolovaný seznámen.

Povinnosti žadatele o PnP, příjemce PnP a osoby poskytující péči

Žadatel o PnP musí v průběhu celého řízení poskytovat patřičnou součinnost, podrobit se sociálnímu šetření i vyšetření zdravotního stavu lékařem. Propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče musí žadatel písemně ohlásit ve lhůtě 5 dnů.

Každá z výše zmíněných osob musí písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu.

Osoba blízká nebo asistent sociální péče, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce přijetí oprávněné osoby k hospitalizaci a propuštění z hospitalizace, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb a dětský domov.

Užitečné odkazy

Informace o PnP můžete získat i na stránkách MPSV Příspěvek na péči (mpsv.cz) a také na stránkách Úřadu práce ČR Sociální služby (uradprace.cz).

Výkon státní správy pro Kraj Vysočina – kontaktní informace

Krajská pobočka ÚP ČR pro Kraj Vysočina Vysočina (uradprace.cz)

SEZNAM KONTAKTNÍCH PRACOVIŠT KRAJSKÉ POBOČKY ÚP JIHLAVA PODLE OKRESŮ KRAJE VYSOČINA

SEZNAM VŠECH KONTAKTNÍCH PRACOVIŠT KRAJSKÉ POBOČKY ÚP JIHLAVA

Kontaktní pracoviště (uradprace.cz)

Legislativní úprava

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Související zákony:

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

„Koordinační nařízení“: Nařízení EP a Rady č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

Nařízení EP a Rady č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004.