Jakou situaci dávka řeší (životní situace)

Finanční zabezpečení v situaci úmrtí živitele.

Vznik nároku na sirotčí důchod

Sirotek, je-li nezaopatřeným dítětem, má vždy nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči (osvojiteli/pečovateli), který pobíral starobní nebo invalidní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Aby nárok na sirotčí důchod vznikl i v ostatních případech, musí zesnulá osoba získat stanovenou dobu důchodového pojištění, která je závislá na věku rodiče:

  • jde-li o osobu starší 28 let, činí doba důchodového pojištění alespoň jeden rok v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí;
  • jde-li o osobu starší 38 let, činí doba důchodového pojištění dva roky v posledních dvaceti letech přede dnem úmrtí.

Do doby důchodového pojištění zemřelého rodiče se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o tzv. dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (důchodové pojištění).

Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi.

Nezaopatřeným dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se, zjednodušeně řečeno, nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů (pro nemoc nebo úraz). Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Komu je dávka vyplácena

Nezaopatřenému dítěti, jemuž zemřel rodič či rodiče (osvojitel, pečovatel).

Výše poskytované dávky

Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti: délka doby důchodového pojištění po zemřelé osobě a výše jejích výdělků dosažených v rozhodném období. Sirotčí důchod má dvě části a to, výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a stanovuje zákon o důchodovém pojištění.

Výše procentní výměry činí 40 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí.

Způsob podání žádosti

Žádost o důchod podává sám občan, a to na OSSZ podle místa trvalého bydliště. Za nezletilého sirotka ji podává jeho zákonný zástupce (případně opatrovník), zletilý sirotek (dovršením 18. roku věku) podává žádost osobně. Žádost s žadatelem sepíše odborník oddělení důchodového pojištění.

Povinnost žadatele

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.

Ukončí-li nebo přeruší-li sirotek studium dříve, než bylo uvedeno v odevzdaném potvrzení o studiu, nebo pokud změní formu studia, je jeho zákonnou povinností tuto skutečnost do 8 dnů písemně oznámit ČSSZ. Stejně je tomu v případě, že začne vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (z příjmu je odváděno pojistné na sociální zabezpečení) či pobírat podporu v nezaměstnanosti (podporu při rekvalifikaci), popř. by byl sirotkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Užitečné odkazy

Podrobnější informace získáte na portálu ČSSZ:

Sirotčí důchod – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz),

Pozůstalostní důchody podrobně – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz),

Povinnosti občanů v důchodovém pojištění – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Výkon státní správy pro Kraj Vysočina – kontaktní informace